KKKnewStory

    Jakmile všechny svázali, tak běželi ke Xenii a Katce. Katka byla v pohodě, až na nějaké modřiny a zlomeniny, ale Xenie jenom stěží dýchala, protože měla propíchnutou plíci. Nina jí to ihned ošetřila, ale nedokázala to úplně vyléčit, tak vzali mobil jednomu z těch lumpů a zavolali rodičům od Petra a Xenie. Během několika hodin je všechny našli.

Xenii hnedka odvezli vrtulníkem do nemocnice a o zbytek se postarali doktoři na místě. Ondrovi, našemu mladému muži, se již nedalo pomoci, a tak měl pohřeb za několik dní po akci.  

    Přišli tam skoro všichni agenti, protože to byl agent z jejich asociace a byl napíchnutý na šéfa už od mala. Dával agentům tajné informace o jeho plánech a akcích. A když vyrostl a chtěl si vzít Petru, tak zemřel. Petra z toho byla velice smutná, protože měla o dva dny později osmnáct. A její mladší sestra měla sedm let. Wolker a Petr jenom tiše doufali, že se Xenie uzdraví, protože jí doktoři nedávali moc veliké naděje.

    Uplynul týden, a Xenie je pořád hlídána. Je v kómatu a projevuje jen slabé známky života. Dýchá za pomocí přístrojů.  Jídlo dostává uměle přes žíly, aby vůbec žila.

Celé dny u ní někdo sedí a doktoři jí už nedávají veliké šance. Neustále říkají, že by ji bylo nejlepší umrtvit, že se takto trápí.

       Další týden pryč a Xeniin stav se leda tak zhoršil. A když se všichni shodli, že než aby se tak trápila, že bude jistější ji ten odchod ulehčit, tak se k ní jeden po druhém chodili rozloučit. Když k ní přišli její rodiče, tak jí vyprávěli, jak ji našli a potom si vykládali různé příhody z akcí a tokavé to věci. Potom tam šel Petr  se svojí bandou a děkovali Xenii za ukázání pořádného agenta. A že tím pochopili, že správný agent umí riskovat svůj život za jiný.  Dále přišel sám osobně šéf asociace mladých špionů se s Xenií rozloučit a poděkoval jí, za chycení těch lumpů, i když šéf utekl.

Potom šli ochránci. Ti ji děkovali za ukázání svých schopností a skvělé spolupráce. A děkovali jí za to, že je dostala mezi agenty a že s ní prožili skvělé zážitky.

A nakonec za ní přišel Wolker a Katka. Ti ji děkovali za záchranu života a za skvělou spolupráci.  Potom Katka odešla a nechala tam samostatně Wolkera s Xenií.

Wolker tam jenom seděl a pozoroval Xenii. Když se konečně odvážil říct ,,Už od té doby, co tě semnou Petr seznámil, jsem ti chtěl říct, že tě miluji. Pokaždé jsi se smála, když jsme měli něco dělat společně. Třeba jako naše první společná akce. Petr tě hodil do šachty, abys obhlídla situaci a mě poslal do jednoho pokoje. Zřejmě moc dobře věděl, že ta šachta tam končí a ty jsi mi spadla přímo do náruče a hnedka jsi se začala smát. A když na nás přišli, tak jsem tě vyhodil zpět a ty jsi přivedla pomoc. A tehdy jsi mi dala první pusu. Od té doby jsme měli plno společných akcí. A já tě měl rád čím dál více.“ A dal Xenii na rozloučenou pusu na rty. A chtěl odejít. Když se najednou Xenie probrala  a řekla ,,Já… tě… taky… miluji.“ Wolker se zastavil a prudce se otočil. Když uviděl, že má Xenie otevřené oči a že se snaží usmát, tak se rozveselil a něžně ji objal, tak aby ji nepřihoršil. Najednou Xenie začala plakat radostí. I Wolker plakal. A to bylo podruhé, co ho Xenie viděla plakat. Když tam přišli doktoři, co se děje. A Wolker řekl ,,Xenie je vzhůru.“ Doktoři tomu nechtěli věřit, když se nad ní naklonili, tak ji viděli. Doopravdy byla vzhůru. Byl to hotový zázrak. 

   Wolker to hnedka běžel říct Petrovi a ostatním. Ti tomu nemohli uvěřit. Když najednou někoho vezli z Xeniinýho pokoje. Někoho mrtvého. Wolker se lekl, že  je to Xenie, ale ta spokojeně spala na lůžku.

        Za měsíc převezli Xenii na normální pokoj a tam musela se sestřičkami cvičit citlivost prstů u nohou a rukou. Protože s tím, co všechno měla se přestala hýbat. Ale jenom dočasně.

Když musela cvičit pohyby s prsty, tak jí s tím pomáhal Wolker, který měl takovéto pohybové kursy za sebou. A tak jí hodně pomáhal.

       Z tři měsíce zkoušela Xenie pohybovat celýma rukama i nohama. Zkoušela je zvedat, pokrčovat a držet něco v rukách.  Moc jí to nešlo, ale pomalu dělala pokroky.

Když jí její maminka dala balónek, který byl plněný rýží. To jí dala proto, aby cvičila ruce. Tím, že ten míček mačkala, tak cvičila svaly a vazy v zápěstí.

      Další tři měsíce pryč. A Xenie už mohla začít cvičit chůzi. Sestřičky ji oblékli do plavek a Wolker se také oblíkl do plavek a šli cvičit do bazénu. Voda totiž nadnáší a ulehčuje tělu zátěž na páteř. Přes bazén natáhli tyčky, aby se měla čeho Xenie držet. A Wolker ji maličko přidržoval a pomáhal jí z vody a do vody. A s dalším cvičením.

Jeden den měla Xenie překvapení. V bazénu na ni již čekali ochránci. Docela se styděla jít mezi ně, ale všichni ji pomáhali s cvičením a různými hry, které ji pomáhali  při cvičení…

    Čtyři měsíce jsou pryč a Xenie se jde pomalu učit chodit po berlích, aby naučila nohy na zátěž těla. To moc Xenii nešlo, protože jí ty nohy velice boleli. A tak se nadechla a aby to měla za sebou, tak se teleportoval na druhou stranu chodby, jenom že tam na ni čekal Erik a řekl ,,Ne, ne. Bude se pořádně cvičit. Vzali ji do náruče a teleportoval se s ní zpět na konec chodby. A Xenie mu řekla ,,Ale tady jsem neskončila.“ A najednou se tam objevil Wolker a řekl ,,Ale tím že jsi chtěla podvádět, tak budeš muset jít od začátku.“  A usmál se na ni. Potom k ní popošel a pošeptal jí ,,S úsměvem miláčku. S úsměvem.“ A podal jí ruku, aby to zkusila s ním bez berlí. Najednou se tam objevil Petr a ten ji vzal z druhé strany a pomohl Wolkerovi s cvičením Xenie…