KKKnewStory

 Legenda…

Xenie se usmála na svoji maminku a ta šla vařit oběd. Dívka sedící na houpačce se zhoupla a podívala k nebi a pozorovala plující mraky.

Náhle se nad její hlavou mihnul stín.  Otočila se a uviděla obřího ptáka. Ale byl divný a nějak křivo letěl. Nebo spíše padal. Xenie zaostřila zrak a udivila se „Člověk?… Ne… Anděl!“ Vstala a chytla se za žebra, povzdechla si a pomalu šla za mámou do kuchyně. Ta zatím v klidu vařila a přitom poslouchala rádio. Xenie k ní došla „Mami, můžu jít ven se projít? Už mě to tady nebaví.“ Žena míchající omáčku se podívala lehce ustaraně „Ale dávej na sebe pozor. Víš, že se máš opatrovat.“ Xenie se šibalsky usmála „Já vím, mami. Neboj… budu opatrná.“ Ujistila ji dívka a už si to mašírovala ke dveřím, když se ještě ozvala její maminka „A Xenie, teple se obleč. Už začíná venku pofukovat studený vítr.“ Dívka se zastavila „Mami… Nedělej si ze mě legraci. Ty nevíš, kdo jsem?“ žena zeslabila oheň na plotně a došla ke své dceři. Dala jí ruku na rameno a hlavu tak, aby jí přímo viděla do očí „Jsi moje statečná holčička…“ poklekla na jedno koleno a s úsměvem dodala „Moje statečná X. Bojovnice tělem i duší… ukaž své něžné tesáky a vše jak se sluší.“ Xenie se trochu zasekla, ale pak se usmála „Jo, to bývalo. Teď už ty doby nejsou. Tehdy na tom mostě to byla výjimka. Jen abych tě zachránila, mami.“ Žena objala svoji dceru „Opravdu buď opatrná, Xenie.“ Dívka se naposledy usmála, vzala si mikinu a vyšla ven ze dveří.

            Šla tím směrem, co viděla padat toho anděla. Až došla před les, který jí byl velice známý. Chvíli se rozhlížela a snažila se zahnat ošklivé vzpomínky na minulost. Pak se zhluboka nadechla a vešla dovnitř.

            Nějakou chvíli bloudila a poznávala místa, kde se co událo. Až nevědomky došla k tomu andělovi. Seděl opřený o zeď svobody. Zeď, která dokázala osvobodit duši od prokletí. Z jedné strany ji hlídalo nebe z druhé peklo. Komu se podařilo vzlétnout nad tuto zeď při úplňku a vyslovit svoji kletbu, tak byl osvobozen od jakéhokoliv prokletí, či přeměny. Jenomže to je ještě nikomu nepovedlo. Tuto zeď postavili andělé, aby ulehčili některým tvorům trápení. Ale jakmile se to dozvěděli pekelní strážci, tak hned začali zeď hlídat.

            Anděl tam seděl zklíčený a špinavý. Xenie se rozhlédla, zda nehrozí žádné nebezpečí a poté pomalu vyšla z houští, které ji ukrývalo. Nasadila si kapuci na hlavu a zastavila se několik kroků před andělem „Co tady děláš.“ Začala hned zprudka. Chudák anděl se leknul a stoupnul na nohy. Xenie měla převážně černé oblečení, takže se bál, zda to není někdo z podsvětí nebo hůř z pekla. Opřel se o zeď „Já… Já jen… Hledal jsem tady někoho.“ Xenie maličko popošla blíže „Koho?“ její hlas zněl mírněji a hlavně zvědavěji. Anděl poznal, že se mu nic nestane a opět si sednul „Legendu.“ Xenie si dřepla v uctivé vzdálenosti „Myslíš o Vlkovi a andělovi, co tady uhořeli?“ anděl se podíval na osobu před ním „Jo přesně tu. Vy o tom něco víte?“ Xenie se zasmála, ale zabolela ji žebra, takže se posadila a snažila je odlehčit „Jen něco málo. Nic zajímavého. Ovšem… chci znát tvoji verzi.“ Začala být opravdu zvědavá. Mladý anděl se maličko pousmál a uvolněně se usadil „No byla by slušnost se prvně představit. Já jsem Michael. Chci se stát archandělem, ale nějak se k tomu nemůžu dopracovat. Teď jsem dostal úkol najít legendu o Vlkovi a andělovi, co zde uhořeli a od každého něco získat. Tvrdil jsem, že je to nesplnitelný úkol, a tak mě sem vyhodili. Ještě moc dobře nelítám…“ anděl se podíval na člověka před sebou. Xenie seděla jako přikutá a poslouchala. Malý kluk tedy pokračoval „Prý se tu kdysi dávno odehrál souboj dobra se zlem. Dva andělé a dva vlci.  Jeden vždy byl z nebe a jeden z pekla. A aby ti z pekla vyhráli, tak využili slabinu vlka a dotáhli sem jeho bratra. Ani přes to se vlk i anděl nevzdali. Malého chlapce zachránili, ale přitom boji oba uhořeli. Archanděl Patrik se je snažil zachránit a kvůli tomu ho sesadili z jeho postu archanděla. Teď tu jen on žije sám a bloudí městy i lesy, aby našel své přátele a vrátil jim životy.“ Kluk se opět přesvědčil, zda cizí člověk poslouchá a poté pomalu vstal „Ale je nemožné najít něco, co je už dlouhou dobu pryč.“ Xenie se pomalu zvedla „No… povím ti, to byl pěknej příběh. Ale nikdy se nesvěřuj někomu, koho neznáš, Michaeli. Můžu ti maximálně popřát hodně štěstí v hledání. A ať se dostaneš… mezi archanděle.“ Mladý anděl se podivil a Xenie pomalu odcházela. Jenomže to se ozvalo „Kam sis myslela, že zmizíš! Máš být doma a být v klidu a ne se někde potulovat.“ Xenie hned poznala Patrikův hlas. Otočila se a za mladým andělem uviděla Patrika ve starém oblečení archanděla. Jen se zazubila a šla pomalu dál. Mladý kluk se jen nehybně díval, jak archanděl zastavuje neznámou dívku. Objal ji kolem ramen „Příště tě doma uvážu a bude klid.“ Dodal Patrik a otočil se na mladého anděla „A pokud jde o tebe, Michaeli. Abys byl archandělem… tak musíš věřit. A nikdy neříkej slova – To je nemožné – všechno je možné. I třeba to, že uvidíš legendární ochránce zdi přímo před sebou a nepoznáš je.“ Michal nevěřícně pohleděl na dívku. Xenie si sundala kapuci a v tom k nim doletěla i Angela „Kde se ksakru flákáš. Máš být doma!“ Xenii naskočila husí kůže „To mi nedělej. Takové přepadovky… Fuj.“ Angela se usmála „Co tu řešíte?“ Patrik se jen otočil na mladého anděla a popošel k němu „Pojď si pro znaky od anděla a vlka, co zde uhořeli.“ Michael se prvně usmál a poté s radostí k nim došel. Uctivě se poklonil a Patrik řekl „Jakmile dostaneš od nich ta znamení, tak jsi zavázán mlčenlivostí o jejich přežití a mém pozůstatku archanděla. Popravdě anděl málem uhořel, ale vlk ji zachránil. Ale nebýt statečnosti anděla, tak by se vlk nevzchopil a byl by mrtev. Obě si navzájem zachránily životy. Já se dobrovolně vzdal postu archanděla, abych mohl být s těmito bojovnicemi zde a učit se na zemi.“ Mladý anděl přikývnul a holky se udiveně podívaly na Patrika. Ten pouze rozepnul klukovi košili a dodal „Stačí, když mu na hruď přiložíte ruce. Znamení se otisknou sama.“ Angela s radostí položila ruku na jeho hruď a pod její rukou se na chlapcově hrudi ukázal znak křídel. Xenie pomalu došla, a když chtěla dát ruku na hruď, tak se rozkašlala. Patrik ji pozvednul „To máš z toho, že neposloucháš.“ Xenie se zle zachmuřila, ale přiložila ruku na jeho hruď pod Angelin znak a ukázala se tam tlapa vlka. Michael byl nadšen a všem poděkoval. Jenže Patrik ho zastavil „Pokud chceš dokončit úkol, tak potřebuješ ještě jeden znak.“ Kluk si to uvědomil, že i Patrik je v příběhu, a tak si nechal udělat znak archanděla přímo od něj. Patrik měl znak meče. Ten protínal jak křídla, tak i vlčí tlapu a tím je spojoval. Poté dal svolení k odletu. Nad chlapcem se rozjasnilo světlo a on mohl létat. Ještě se s nimi rozloučil a zmizel.

            Všichni tři došli domů. Xenie hned zalehla do postele. Maminka se ptala, co se stalo, ale Patrik ji uklidnil, že jen dlouho byla venku…

            Xenie se změnila ve vlka a lehla pod postel. Angela si sedla na postel a dodala s úsměvem „Toto jsi dělala pokaždé, když tě něco trápilo, X., co to je tentokrát.“ Vlk jen obrátil hlavu na druhou stranu a lehce zavrčel. Angy si lehla a dodala „Byla ta legenda aspoň zajímavá?“ vlk meknul něco do stylu „Ne.“ A vyškrábal se ven. Angy se usmála „Jen klid, X., taky se mi po tom dobrodružství stýská. Naše společné boje. Provokace jiných andělů. A mnohé další. Fakt mi to chybí. Ale toto není zase tak hrozné. Vlk zamručel a sednul si. Dívka se tedy posadila a pohladila svoji kamarádku „Jo. Chápu. Ty jsi jiná než já. Ale jsi pořád u dobra. A jsi pořád můj chlupáč.“ Xenie zvedla hlavu a otřepala se. Angy se zasmála „Co kdybych si tě zase jednou učesala.“ Vlčice vyplázla jazyk ve stylu „Jo, klidně.“ A vyskočila na postel. Angy si donesla hřeben a mašle. Začala Vlčici rozčesávat a různě ji dělat culíčky po celém těle.