Vlk a anděl 11
Ráno před úplňkem…S černým vlkem…
Xenie se ráno probudila a věděla, že dnešní noc je úplněk a potřebovala se zbavit jak Angy, tak i Patrika, aby nepoznali její záměr. Ráno ležela jako smyslu zbavená. Nevnímala ani skákajícího bratra na její posteli. Až, když ji skočil na břicho, pocítila jeho přítomnost. Xenie se vrátila do reality a její bratr ji upozornil, že ho dneska vede do školky. Xenie se vzpamatovala a udělala hned snídani. Oblékla se a odvedla svého bratra do školky. Máma byla dnes celý den v práci. Stejně tak i Niger. Patrik si užíval denní služby a Angy zase své oblíbené školy. Jen Xenie se maličko více nudila. Tak si šla projít město. Procházela se různými uličkami, až došla na most vedoucí nad dálnicí. Vzpomněla si na den s mámou, kdy chtěla skočit. Náhle se vedle ní ukázal Patrikův spolupracovník, Michal. „Ahoj, Xenie. Jak se ti daří?“ Xenie se ho maličko lekla „Ahoj, Michale. Jo, ujde to, a co ty?“ Michal se záludně usmál „Jo, pohoda. Dnes mám volno. Nechtěla bys někam vyrazit?“ Xenie se maličko začala zdráhat. Protože ji něco na Michalovi nesedělo. „Já nemůžu. Kdyby mě někdo viděl ze školy, tak se budu mít problémy.“ Michal k ní blíže přistoupil „Ale. Nedělej drahoty, Xenie. Oba moc dobře víme, co jsi zač.“ To už Xenii bylo podezřelé. Jak by někdo nový mohl vědět, co je zač. Žádný člověk ani anděl nemůže cítit vlčí pach. Leda, že by to byl taky vlk. Xenie si hned vzpomněla na varování od Patrika, že se tu někde potuluje i černý vlk, a tak se dala rychle na útěk. Ale Michal se nijak neskrýval. Ještě na mostě se změnil a zaútočil na Xenii. Ta se nezměnila, ale využila své bojové schopnosti a dokázala přeskočit zábradlí mostu a dostat se přímo pod most. Vlk zavrčel a změnil se. Seskočil za ní a to Xenie rychle zareagovala a skopla ho na zem mezi auta. Michal se však změnil a dopadl na všechny čtyři tlapy. Xenie se vyškrábala zpět na most a nemohla si neodpustit poznámku „Nejsi zkřížený s nějakou domácí kočkou? Že jsi dopadl na tlapy?“ a rychle se rozeběhla opačným směrem, než byl černý vlk.
Xenie běžela do středu města. Kašlala na školu, že ji někdo uvidí. Snažila se co nejrychleji dostat mezi lidi, kde na ni bude mít černý vlk minimální šanci zaútočit. Ale mýlila se. Vlk šel i přes lidi. Jak zaštěkal mohutně, tak se lidé rozutekli stranou. A hned napřímo zaútočil. Xenie se vyhnula jeho skoku, ale vlk se ji zakousnul do nohy. Byl na ni moc rychlý a před lidmi se nemohla ukázat. Vlk s vytasenými zuby šel k jejímu krku. Xenie pomalu couvala. Měla tu největší chuť se změnit, ale nemohla. Byla bezbranná jako ovečka odehnaná od stáda. Vlk ji stoupnul na břicho a už to vypadalo, že se zakousne, když po něm někdo hodil knížku. „Jdeš od ní, ty prašivé psisko!“ Ano. Byla to Angy. A hodila po vlkovi knihu, kterou zrovna četla. Vlk se udivil a šel k ní. Pomalu s hodně zlým pohledem. Xenie se doškrábala do nejbližší uličky, kde na ni nebylo vidět, aby se mohla změnit. Angy pomalu poodstupovala vlkovi z cesty. Nahmatala, po stěně domu, koště, kterým vlka ještě několikrát přetáhla. Poté zavolala Xenii jméno a z uličky se vyřítil velký bílý vlk. Hned se zakousl do černého a složil ho na zem, jako by to byl pytel plný peří. Černý vlk se snažil jakkoliv vzpouzet, ale všechny jeho pokusy byly marné. Až se úplně vzdal. Na to se tam objevil Patrik ve služebním obleku a s pistolí namířenou na vlky. Bílý se ani nepohnul. A černý už vzdal všelijaké pokusy o vzpouru. Poznal, že je poražen. Angy uklidnila Xenii pohlazením. Xenie zavrčela a čekala, až Patrik uspí vlka. Potom pustila černý kožich a začala plivat černé chlupy z tlamy. Patrik ji pochválil a poděkoval jí za chycení. Xenie si sedla a oddechla si. Děkovně se podívala na Angy a olízla ji s radostí…