Tanečnice
Tam na sebe pustil studenou sprchu a říkal si „Ty debile. Nemysli na úchylárny. Je to malá holka. Je to sweetie. Ani nevíš kolik jí je.“ Když si sednul do sprchy a zastavil vodu, tak sweetie zaklepala na dveře „Martine, jsi v pořádku?“ „Jo, jsem v pohodě.“ Odpověděl a vstal. Dal si ručník na hlavu, rozepnul si košili a vyšel ven „Promiň. Jen jsem se musel zchladit.“ A chtěl ji pohladit po hlavě. Avšak ona se strachem uhnula a spadla. Martin si k ní dřepl „Spíše… Jsi ty v pořádku?“ Ona se otřepala „Jo, žiju.“ A pomalu se vydrásala na nohy. Martin se posadil do křesla a dívka si stoupla naproti němu. „Máš docela pěknou postavu, natož, že vypadáš jako zbohatlík.“ Martin měl ručník přes obličej „Zaprvé, jsem zbohatlík. Za druhé, udržuju si postavu posilováním. Jsem v posilovně skoro každý den, abych nezakrněl.“ Dívka k němu přistoupila blíže a jemně se ho dotkla na hrudi a sjela rukou až na břicho. Tam jí ruku pohotově chytil, stáhl si ručník a přitáhl si ji k sobě „A taky mám jednu vadu. Dosti choulostivou vadu.“ Pak ji pustil a dívka se rychle vzdálila. „Neboj, všimla jsem si toho, že tě vzrušuju. Ale kupodivu se ještě držíš.“ Martin se zvedl z křesla a došel k ní „Zaplatím si tě na dva týdny, ať to stojí, kolik chce. A využiju tě jako nějakou terapii proti sexu. Pokud se po ty dva týdny udržím, nebo si mě udržíš od těla, tak dostaneš prémie ode mě navíc.“ Dívka se zatvářila vyděšeně. „On si mě chce zaplatit? A využít jako nějakou terapii? Co když to nevyjde? Měla bych ho seznámit s pravidly sweetie…“ nebyla z toho vůbec nadšená. Potom Martin odešel ven. Sweetie se podívala z okna. Viděla Martina venku u auta. S někým telefonoval. Když domluvil, tak sklapnul mobil a povzdechl si. Rozhlédl se a zmizel někde ve městě.
Sweetie šla ven. Prošla kolem recepce a venku zamířila směrem, kterým šel on.
Nedaleko narazila na dům potěšení s dvaceti čtyř hodinovou otevírací dobou. Nejistě nešla dovnitř. Nikdo si ji moc nevšímal, takže vlezla až do velké společenské místnosti, kde viděla dívky, muže a různé neřesti. U baru uviděla Martina, jak si dává nějaký alkohol. Chtěla za ním jít a něco mu říct, ale zastavila ji hubená žena na obřích podpatcích „Copak tady hledá, taková roztomilá holčička.“ Dívka se pousmála a couvla „Jen jednoho známého. Ale jak vidím, tak on mě asi nepotřebuje, když chodí sem.“ Otočila se a chtěla odejít. Žena ji jen krátce pozorovala, když upozornila a řekla „Ale musíš zaplatit za vstup sem a to, cos tu viděla.“ Sweetie se zasekla „Já nemám peníze.“ Žena k ní přistoupila „Nekecej. Jsi sweetie. Viděla jsem tě ráno v televizi. Máš peněz mraky.“ Dívka couvla „Nemám nic. Z té akce jsem utekla. V tomto oboru jsem nováčkem.“ Hubená žena se usmála „Na co se zaměřuješ. Tanec nebo zpěv?“ Sweetie se rozhlédla „Tanec. Kdybych zpívala, tak všechny jen odeženu.“ „Fajn. Jsem Markéta. Takže si to tu odpracuješ. Vylezeš na to podium s tyčí, s DJ-em se domluvíš na písničce a něco ukážeš.“ Malá dívka se zašklebila „Tak dobrá. Ale chci se jít někam nalíčit. Takto nemůžu vystupovat.“ Markéta vzala dívku dozadu, kde se upravila a hned poté šla za DJ-em. Tam nadiktovala písničku a vylezla na pódium. Ještě než začal song, ji Markéta ohlásila, jako speciálního hosta. Všichni se otočili, a jak ji Martin uviděl, tak se zděšením sledoval, co bude dělat. Začala hrát písnička Shakira – La la la. Sweetie se začala pohupovat do rytmu, pak dokonce, tančila u tyče. Což se mužům líbilo. Na konci vylezla úplně nahoru a pomalu, jako vlajka sklouzávala dolů. Když byla na zemi, tak udělala provaz. Všichni ji pleskali. Markéta k ní došla a řekla „Tak toto jsem nečekala. Jsi vážně dobrá. Klidně se zase někdy stav.“ A sweetie co nejrychleji odešla.