Obchod
Martin ji venku doběhl „Počkej, Sweetie…“ jenomže ona se nezastavila a došla až do hotelu. Tam ji konečně chytil „Tak stůj už.“ Otočil ji k sobě obličejem a viděl, že brečí. Jen ji něžně objal „Byla jsi úžasná.“ Ona ho pevně chytla „Ale nenávidím to. Je to ponižující. Takto se ukazovat před lidmi.“ Martin se usmál „Já si to nemyslím. Spíše je to obdivuhodné. Takto se udržet na té tyči. Určitě jsi tančila i dříve.“ Dívka kývnula. Společně si sedli na gauč a ona se skrčila. „Pokud mě budeš chtít na takovou dobu, tak ti Madam nasadí plnou taxu i s nejvyšším rizikem. To se nikdy nedoplatíš.“ On si povzdechl „To se neboj, Sweetie. Já si to už nějak zařídím.“ Dívka se na něj podívala s údivem „Ale je ti jasný, že pokud si stanovím nějaká pravidla, tak je budeš muset dodržet.“ On tomu kývnul.
Chvíli byl klid a Sweetie se začala usmívat. Za to Martin moc v dobrém rozpoložení nebyl… Vstala a stoupla přímo před něj. Martin strhnul pohled bokem. „Kolik jsi toho stihl vypít?“ „Jednu sklenici whisky. Pak jsi mě přerušila z přemýšlení.“ Lehce se zasmála „Jo, kterou dívku si vybrat.“ Martin se podíval před sebe „Nejraději bych si vybral tebe. Kolik ti vlastně je?“ dívka lehce poskočila, jako by skákala panáka „Kolik je tobě?“ Martin se usmál „Já jsem starej osel. Je mi 30.“ Sweetie se zatočila jako malá princezna „Jo? Vypadáš mladší. Čekala jsem tak 25. Mě je 23. Tedy za měsíc mi bude.“ Martin se zakašlal „Cože?! Já čekal, že ti bude tak maximálně 18.“ Dívka se usmála „Od šestnácti nerostu a zůstala mi tato podoba. Malé dívky.“ Pak se k němu posadila „Když budeš mít na zaplacení, tak zůstaneme tady?“ zněla nejistě. Martin se pohodlně usadil „Ne. Jeli bysme ke mně domů. A to do Prahy.“ Sweetie se podívala smutně „To bude daleko od mého domova.“ Martin ji pomalu a lehce objal. Všimnul si, že dívka strnula „Klid, Sweetie. Spolu to zvládneme.“ Ona zkřivila obličej „Raději teď na mě nedýchej. Umřít takto mladá nechci.“ Martin se zatvářil uraženě, ale po chvilce se oba zasmáli.
Martinovi začal zvonit mobil. Zvednul to a najednou začal nahlašovat polohu hotelu. Jakmile položil telefon, tak řekl „Ta tvoje Madam sem jede.“ Sweetie vylítla z gauče „Cože! To jsi ji jako zavolal, aby sem přijela?“ Martin jen v klidu kývnul hlavou. Dívka šla do koupelny se odlíčit a pak se vrátila. To už přijížděla auta před hotel. „To je ona.“ Mekla a seděla v křesle jako poslušné kuře. Martin šel pro Madam až k recepci. Dovedl je do pokoje a tam se všichni usadili. Kromě bodyguardů. Ti stáli okolo ženy, jako by jí hrozilo životní nebezpečí. Dva si také stoupli k sweetie. Martin si je všechny prohlédl. Žena se usmála „Tak… Vy byste chtěl naši nejlepší sweetie na dva týdny. Už vám jistě řekla, že to není ani trochu levná záležitost.“ Martin se v klidu opřel „Ano, Madam. To vím.“ Žena se pohodlně usadila „Katy. Ty s tím souhlasíš?“ Dívka se podívala stranou „Myslíte si, Madam, že se mi může líbit, někomu dělat dva týdny společnost?“ Žena se usmála „Myslím, že ne.“ Sweetie to odkývnula. Žena se usmála „No. Spočítala jsem cenu s nejvyšším rizikem i bez něj. Jedna cena, ta s rizikem je 670 000,- Korun, a bez rizika to je 504 000,- korun. Záleží jen na vás, pane.“ Martin se usmál „Docela jste mě překvapila. Čekal jsem vyšší položky. Tak já dám jeden milion. Co potřebujete, to si necháte, zbytek dáte této dívce na účet.“ Žena se usmála „Je radost s vámi spolupracovat, pane. Tak tedy, Sweetie vás seznámí s pravidly a já připravím smlouvu.“ Malá dívka se podívala zklamaně a Martin vítězně. Podepsal smlouvu a sweetie mu přečetla její pravidla. Ještě si vymyslela svoje o pití alkoholu a chození do domů potěšení. Martin se zamračil, ale souhlasil. Jakmile bylo vše zpečetěno, tak se Madam vrátila k nepovedené noci. „Tvoje dva týdny začnou od nového týdne, za ten nepovedený večer bylo zaplaceno sto tisíc. Muž se omluvil za nevhodné chování a chce jen tebe na svůj večírek tento víkend. Zaplatí dvojnásobek.“ Dívka si povzdechla „Co mám dělat. Tento víkend to vezmu, pak udělám ty dva týdny a pak chci do konce prázdnin volno. Abych se připravila na školu. Madame to odsouhlasila a chystala se odejít. Martin se usmál „Tak ty se jmenuješ Katy? Pěkné jméno.“ Dívka se prudce otočila „Jak jsi na to přišel?“ „Ta ženská tě tak oslovila. A nejspíše ani ty vlasy nebudou tvoje, že.“ Dívka se zakřenila „Ještě nejsem pod tebou. Nic nebude a nebudu tě poslouchat.“ Řekla rázně a sedla si na pohovku. Martin se opřel za ní a pošeptal jí „Však jednou podlehneš, Katy.“ A odešel do koupelny.